Odborná konference XXII. dny lékařské biofyziky 1999
O jednom tradičním setkání

Ing. M. Cipryánová, Doc. MUDr. T. Blažek, CSc. (Ústav biofyziky 2. LF UK)

Ve dnech 25. až 27. května 1999 se na východním Slovensku v Hrádku u Jelšavy konaly již po dvaadvacáté Dny lékařské biofyziky.

Letošním pořadatelem byl Ústav lekárskej biofyziky Lekárskej fakulty Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Setkání mělo o to slavnostnější charakter, že se konalo právě v roce 50.výročí založení tohoto ústavu.

Tradičně se těchto setkání zúčastňují i pracovníci Ústavu biofyziky 2. LF UK. Naše přípravy spadají hluboko do doby předjarní, kdy vznikají koncepty přednášek, odesílají se abstrakta, předběžné a později i závazné přihlášky.

Budova Lekárskej fakulty UPJŠ v Košicích

DEN "NULTÝ"
24. května odpoledne vyjíždíme z motolského areálu fakultní nemocnice. Bohužel právě v době, kdy každé pražské rádio vysílá "zaručeně nejspolehlivější" informace o neblahé dopravní situaci v ulicích Prahy. Objížďky a dlouhé řady popojíždějících aut - každodenní dopravní kolaps, právě v době našeho odjezdu. Zastávka na 1. LF UK pro separáty prací přednesených na loňských XXI. DLB (publikovaných ve Sborníku lékařském 1. LF UK) a námi zcela neovlivnitelná dopravní situace způsobují, že ve chvíli, kdy se konečně dostáváme na dálnici Praha - Brno zjišťujeme, že uplynulo více času, než se kterým se v pečlivě připraveném itineráři cesty počítá. Už nyní začínáme tušit, že právě čas, tato fyzikální veličina, se nám v budoucnosti stane značnou překážkou. Několik přikázaných snížení rychlosti, vynucených stavem povrchu naší nejfrekventovanější dálnice, spolu s omezenými schopnostmi našeho dopravního prostředku, zapříčiňují to, že na hraničním přechodu ve Starém Hrozenkově se ocitáme až za soumraku. Zcela opuštěný hraniční přechod čeká jen na nás. Zdá se, že jsme pro jeho zaměstnance vítanou aktivitou a proto procházíme pečlivými kontrolami na obou stranách. Důležité rozhodnutí padá krátce po té, co vstupujeme na území sousedního státu: najdeme nocleh a zítra pokračujeme dál. Později zjišťujeme, že ani toto jednoduché rozhodnutí není snadné uskutečnit. Ale po desáté hodině večerní okoušíme pohodlí jednoho celkem příjemného hotelu v Prievidzi.

Okolí Hrádku pri Jelšave

DEN PRVNÍ
Po noci plné hlasitých projevů psa "baskervilského", nočního hotelového hlídače naší bezpečnosti i našeho bdění, je tu ráno, které opět slibuje jízdu v záplavě slunečních paprsků a vlastního potu. Zbytek cesty ubíhá bez "výrazných" problémů. Do cíle dojíždíme právě v okamžiku, kdy Doc. RNDr. Ján Sabó, CSc., vedoucí Ústavu lekárskej biofyziky LF UPJŠ v Košicích vítá všechny "došlé" účastníky a zahajuje jednání. Dosedáme na poslední ještě volná místa a posloucháme úvodní slova děkana LF UPJŠ, Doc. MUDr. L. Mirossaye, CSc., který se přiznává ke svému vztahu k tomuto kraji a přeje nám příjemný pobyt. Po zástupci sponzora této akce Slovenských magnezitových závodů a zástupci Biofyzikální sekce České společnosti biomedicínského inženýrství a lékařské informatiky ČLS JEP pana Prof. MUDr. I. Hrazdiry, DrSc., dostává slovo nestor slovenské biofyziky pan Prof. MUDr. Skotnický, zakladatel a bývalý dlouholetý přednosta pořádajícího Ústavu lekárskej biofyziky LF UPJŠ v Košicích. Po jeho vzpomínání a vyjádření hrdosti na výsledky práce ústavu za uplynulé půlstoletí uctívají účastníci konference minutou ticha památku zesnulého, bývalého přednostu tohoto pracoviště, Doc. MUDr. B. Boručuka, CSc. (*25.1. 1930 †3.7. 1998). Po té se již rozbíhá tradiční kolotoč přednášek a diskusí.

Celý program obsahoval 55 prací, které byly tématicky rozděleny do sedmi sekcí. Každou sekci řídili na rozdíl od minulého roku dva přednášející. Do jednotlivých sekcí bylo zařazeno zhruba sedm prací s výjimkou sekce páté, jejíž tématický okruh - výuka, vyžadoval rozšíření na 14 příspěvků. Každému vystoupení bylo přiděleno spolu s časem určeným k diskusi obvyklých deset minut. Občas se přednášejícím nepodařilo stěsnat šířku předkládané problematiky do stanoveného času nebo diskuze byla tak bohatá, že docházelo k mírným, ale ne nezvladatelným časovým skluzům.

Navzdory (pro mnohé) značné vzdálenosti byla účast na tomto setkání vysoká (64 osob). Kromě pracovníků biofyzik lékařských fakult Univerzity Karlovy z Prahy, Plzně a Hradce Králové, Univerzity Palackého z Olomouce, Masarykovy univerzity z Brna a lékařských fakult Univerzity Komenského z Bratislavy a Martina, se zúčastnili setkání i zástupci pracovišť Fakulty elektrotechniky a informatiky Slovenské technické univerzity z Bratislavy, Masarykova onkologického ústavu z Brna, Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy z Hradce Králové, Univerzity veterinárního lékařství z Košic a mnozí další.

Místo konání konference - Hotel Hrádok

První přednáškové odpoledne končí až v podvečerních hodinách. Vzhledem k únavě z cesty části účastníků odsouvají organizátoři plánované společenské posezení na následující večer. Nabízejí místo toho pro relaxaci hotelovou saunu a bazén. Pro ty, jimž tento způsob odpočinku nevyhovuje a necítí se příliš unaveni, pořádají přednášku ochránců přírody a pracovníků nedalekého Národního parku Muránska planina. Účast je překvapivě vysoká. Dostáváme plno zajímavých informací doprovázených záplavou záběrů těch nejkrásnějších přírodních scenérií ve světě i doma. Zatímco se dozvídáme o stavu medvědů v okolí a jsme instruováni, jak se chovat při setkání s tímto "králem šelem" místních lesů, koná se schůzka přednostů. Z té, kromě jiného, vychází rozhodnutí o pořadatelství příštích XXIII. DLB. Štafetu přebírá tentokrát Ústav biofyziky LF UK v Plzni. První den končí a jen doufáme, že noc bude klidnější, než ta předcházející.

DEN DRUHÝ
Naše přání se plní. Ranní probuzení, pohled z okna (pro běžného Pražáka nevídaný) dává zapomenout na strasti předešlé cesty. Snídaně, jako i včerejší večeře, nás ujišťuje v tom, že pořadatelé vybírali místo konání nejen podle okolní přírody, ale i podle kulinářského umění místního šéfkuchaře.

Přestávka mezi sekcemi

Po ranní kávě a po první "sebevražedné" - přesto pro některé z nás, nezbytné - cigaretě, začíná další řada přednášek. Sekci třetí uvádí svojí přednáškou doc. MUDr. T. Blažek, CSc. (autorů T. Blažek, J. Heřmanská) "Trendy ve snižování individuální zátěže populace z medicínských zdrojů ionizujícího záření." Přednáškový maratón je přerušen jen přestávkou v délce, která umožňuje pouze doplnění hladiny kofeinu či nikotinu, případně započít krátký rozhovor v kuloárech.

V odpolední sekci, týkající se problematiky výuky vystupuje Mgr. M. Čepelková se svým příspěvkem Jak učit "učit se" a další zástupce naší fakulty z Ústavu lékařské informatiky MUDr. J. P. Naidr s prací (autorů J. P. Naidr, P. Kasal, M. Hladíková, J. Feberová) "Praktická cvičení z lékařské informatiky na 2. LF UK Praha."

Přístup k Ochtinskej aragonitovej jaskyni

Přednášky končí v době, kdy už je nejvyšší čas vydat se k 20 minut vzdálené aragonitové jeskyni, abychom stihli ještě poslední prohlídku. Cestou se míjíme se školní výpravou. Z promodralých rtů malých výletníku celkem snadno hádáme, že "tam dole" uvidíme nevídané, ale rozhodně se neohřejeme. Ihned při vstupu na nás zaútočí sedmi stupňový chlad a přicházejí ke slovu bundy a svetry, které při teplotě okolí 25oC "tam nahoře" vypadaly poněkud nepatřičně. Vlastní jeskyně leží ještě 19 m níže a my sestupujeme po 114 schodech dolů. Při představě návratu někteří z nás začínají litovat, že si svoji ranní cigaretu přece jenom neodřekli. Jeskyně jsou úžasné a prohlídka trvá necelou hodinku. Po téměř "vysokohorském výstupu" schodišťovou chodbou a bez ztráty žádného z účastníků v podzemním labyrintu se ocitáme opět na povrchu. Vracíme se k hotelu vycházkovým tempem, které umožňuje vést příjemný rozhovor, diskutovat o odborných problémech nebo jen tak relaxovat.

Plánovaný společenský večer zahajuje ve 20.00 hodin přípitkem a přáním příjemné zábavy doc. Sabo (předseda organizačního výboru). Na spokojenosti účastníků se podílejí spolu s cikánskou kapelou i lákavé lahůdky studené slovenské kuchyně "švédského stolu". Zábava "žije" dlouho přes půlnoc, ale jen ti nejzdatnější vytrvají do brzkých ranních hodin.

DEN TŘETÍ - ZÁVĚREČNÝ
Snídaně, začátek dalšího dne, je ohleduplně odsunuta na "rozumnou" hodinu. Dopolední blok přednášek je již poslední. Těsně před přestávkou se ujímá slova Doc. MUDr. Beneš, CSc., vedoucí Ústavu lékařské biofyziky LF UK v Plzni a promítnutím několikaminutové videosekvence z místa konání příštích DLB nás zve na další setkání biofyziků v roce 2000. Nakonec dostáváme adresu webovských stránek, kde budou umisťovány průběžné informace o jejich přípravách (http://dante.lfp.cuni.cz).

Doc. RNDr. Vojtěch Mornstein, CSc., vedoucí Biofyzikálního ústavu Masarykovy univerzity v Brně, uprostřed svých spolupracovníků.

Pomalu končí sedmá sekce, která je uzavřena přednáškou RNDr. P. Heřmana (autorů P. Heřman, M. Cipryánová, T. Blažek) "R@systém v3.0 pro zpracování biosignálů" a již v pořadí druhou přednáškou doc. Ing. J. Heřmanské, CSc. (autorů J. Zimák, J. Heřmanská, T. Blažek, J. Němec, Z. Pašková) s názvem "Faktory ovlivňující radiační zátěž personálu na diagnostické a terapeutické části kliniky nukleární medicíny". Svoji první přednášku přednesla už ve druhé sekci (autorů J. Heřmanská, T. Blažek, P. Vlček, J. Zimák, M. Kárný, L. Jirsa) "Některé biofyzikální parametry ovlivňující léčbu radiojódem.)."

Doc. RNDr. Ján Sabo, CSc. se loučí s účastníky konference

Přichází okamžik poděkování organizátorům, zhodnocení, ocenění kvality a vysoké úrovně celého jednání, předání pořadatelské štafety a slavnostní zakončení konference.

Nastává doba odjezdu, někdo odchází balit zavazadla, někdo dopíjí kávu po dobrém obědě před mnohdy náročnou cestou. Oficiální rozloučení již proběhlo a přichází ke slovu osobní loučení přátel a kolegů s tím, že se opět a rádi znovu setkáme za rok touto dobou, i když na jiném místě.

Zpáteční cestu volíme podle itineráře jako alternativní, která vede malebnými zákoutími Horehroní. Na hranicích se ocitáme opět až za soumraku. Dálnici D1 Brno - Praha okoušíme i z druhého směru. Ani tato strana není bez uzávěr a dopravních omezení. Do Prahy se dostáváme dlouho po půlnoci. Teprve nyní můžeme, podobně jako organizátoři, také i my považovat XXII. dny lékařské biofyziky za úspěšné a za zcela ukončené.

Zpět na obsah červnového čísla