Prevalence a mortalita u bronchiálního astmatu a chronické bronchitidy a jejich ovlivnění

Teze inaugurační přednášky ke jmenování řízení profesorem
(Zasedání vědecké rady 2. LF UK dne 17. 4 1997)

doc. MUDr. Vladimír Vondra, DrSc. (interní klinika 2. LF UK)

Onemocnění s bronchiální obstrukcí jako jsou bronchiální astma, chronická bronchitida a plicní emfyzém vzájemně souvisí obstrukční složkou těchto onemocnění. V České republice lze z dosavadních epidemiologických prací i z vlastních výsledků prokázat, že zhruba u 50% případů chronické bronchitidy je přítomna bronchiální obstrukce, ve 30% je astma spojeno s bronchitidou a u 11% astmatu je obstrukce ireverzibilní. Od. r. 1996 používáme v české republice definici astmatu podle mezinárodního konsenzu z r. 1994 a definici chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) podle konsenzu Americké hrudní společnosti z r. 1995.

V Evropě i v zámoří je dostatek epidemiologických prací, které dokládají, že se prevalence bronchiálního astmatu u dětí i u dospělých hlavně v posledních 10 letech zvyšuje (Wales, Anglie, Itálie, Skandinávie, N. Guinea, Austrálie a N. Zéland).

( V České republice stoupá kumulativní i roční (současná) prevalence astmatu pravděpodobně také. Je málo reprezentativních studií prováděných standardizovaným způsobem, aby bylo u nás možné přesně zhodnotit dynamiku prevalencí v pětiletých nebo desetiletých intervalech v celém věkovém období (celé věkové období: 1,8%; dospělí: 2,3%, 2,0%; děti 14-15 let: 3,2%, 1,85%, 3,3%; děti 3-5 let: 10,7%, 2,5%; děti 6-12 let: 7,6%, 4,4%).

Metodologická nejednotnost výrazným způsobem ovlivňuje výsledky (získávání informací, návratnost dotazníků, výběr vyšetřovacích metod, hodnocení výsledků, diagnostická kritéria). Ve studiích používajících pouze dotazníky bývají několikanásobně vyšší hodnoty prevalencí než ve studiích, kde je používán podrobný anamnestický rozbor a laboratorní vyšetření.

Výskyt, v klinický průběh i mortalita astmatu a CHOPN jsou ovlivněny celou řadou rizikových faktorů genetika, pohlaví, znečistění zevního a vnitřního prostředí, alergeny, infekce, tělesná zátěž, kouření a pod.).

V české republice lze dokumentovat vyšší prevalenci astmatu u dětí v Teplicích (3,2%) než ve významně méně znečistěném ovzduší okresu Prachatice (1,85%). Podobný je statisticky významný rozdíl (P<0,001) výskytu příznaků astmatu u 6-12letých dětí Prahy 5 a okresu Benešov.

Chronická bronchitida měla u dospělých v České republice vysokou prevalenci v letech 1964-1974 (muži 23%, ženy 8,4%). V r. 1990 jsme prokázali v Praze 8 prevalenci 14,1% a v okrese U. Hradiště 16%. V Praze 8 kouřilo 55% nemocných s chronickou bronchitidou, v Uherském Hradišti 37%. U nemocných s astmatem bylo kuřáků 32% a 15%. Zdraví kouřili v obou obla stech téměř shodně: ve 34% a 32%. Muži kouřili 1,5krát a 2,6krát častěji než ženy.

Mortalita na CHOPN je v České republice od r. 1990 zhruba 8-10krát větší než na astma, tj. 15 20 / 100 000 obyvatel u CHOPN a 1,5 až 2,6 / 100 000 obyvatel u astmatu.

( Ke zlepšení situace v prevalenci a mortalitě u nemocných s astmatem a CHOPN stanovují konsenzy vydané ve světě i u nás řadu cílů, které je třeba splnit abychom zabránili, zmírnili, a omezili zhoršení a udrželi optimální stav nemocného a tím zlepšili kvalitu jeho života. Mnohé způsoby jak dosáhnout tyto cíle jsou u obou nemocí společné (výchova, prevence, eliminace rizik, individuální terapeutický přístup, krátkodobá péče i dlouhodobá strategie). Hlavně časná opatření mají u astmatu a chronické bronchitidy zásadní význam pro prognózu nemocných a znamenají perspektivní finanční přínos. (>

Poslední změna: 17.4 1997
Změna kódování