Potěšení z medicíny aneb Oxford handbook of clinical medicine


 
  „Myslím si, že české učebnice se brzy nebudou psát vůbec, napsat učebnici je náročné a nákladné a navíc, poločas knižní informace v medicíně je nyní menší než pět let...“
Fr.Koukolík

  Mezi množstvím více i méně dobrých příruček pro studenty a mladé adepty interny, existuje zjev, nepřehlédnutelný nejen pro žlutou barvu svých desek. Jde o příručku Oxford hanbook of clinical medicine vydávanou skupinou pedagogů z Oxfordu, knihu, která se nyní objevila již ve čtvrtém přepracování. Anglickou verzi nosí v kapse pláště statisíce studentů a mladých lékařů v Británii a po širém světě, kniha byla přeložena do desítek jazyků, mimo jiné vyšla česky. Co je na té knize tak zvláštního ?
 
  Na osmistech stránkách kapesního vydání je zhuštěno neuvěřitelně mnoho kvalitních a přehledných informací, domnívám se, že kniha může být základním textem při přípravě na státnici. O jednotlivých klinických jednotkách se píše tak, jako byste byli mladým sekundářem (house officer) ve službě. Takže již ve čtvrtém ročníku můžete zažít pocit vyplavovaného adrenalinu při napínavé četbě pokynů pro zvládnutí astmatického záchvatu nebo bezvědomí nejasného původu.
 
  Kniha začíná citací o začátku klinické praxe Dr.Juvenala Urbina, z Marquézovy „Láska za času cholery“. Následuje úvodních dvacet stran „Přemýšlení o medicíně“, kde se autoři věnují -podnětně- takovým věcem jako je rozhovor s pacientem, sdělování nepříjemné diagnózy, tomu jak čelit setkávání se smrtí, nebo tomu „jak být zavalen prací“. Dvacet stran o „fyzikálním vyšetřování“ předčí obsažností všechny tlusté propedeutiky pojednávající o tvarech teplotních křivek a latinských názvech pulsů. Navazuje kvalitní slovníček příznaků, obsahující vše od diferenciální diagnostiky lymfadenopatie, bolestí břicha, krvácení z GIT až po paličkovité prsty a zvracení.
 
  Pak už je kniha rozdělena podle jednotlivých kapitol vnitřního lékařství, v těch je každé klinické jednotce věnována jedna (nefrotický syndrom) nebo až čtyři strany (infarkt myokardu).
 
  Téměř ob stránku je na nepotištěnou stranu možno vpisovat poznámky nebo veršíky a kreslit vlastní schémata nebo malůvky. V úvodu kapitol se pojednává podrobněji o vyšetřování dotyčného systému- velmi pěkně je zpracován i poslech srdce a plic. Na devadesáti stranách je uvedeno to nejpodstatnější z chirurgie, včetně důležitých malignit a NPB. Srozumitelně jsou zpracovány i kapitoly o hematologii a revmatologii. Nechybí kapitola geriatrická a souhrn klinické biochemie, včetně tabulek normálních hodnot. Za zmínku stojí i kapitola věnovaná akutní medicíně, praktický je slovník syndromů podle koryfejů, co je popsali. A i padesát stran věnovaných infektologii a kapitola neurologická jsou použitelné nejen prakticky, ale i při přípravě na zkoušky.
 
  Jedinou nevýhodou je občasný (ale ne častý) rozdíl mezi postupem nebo lékem v knize uvedeným a tím, který se používá u nás. Léky jsou ovšem uváděny genericky. Nejnovější anglické vydání prodávali na výstavě knih v dubnu na fakultě za 900 Kč, české vydání v Lipové je trochu levnější, ale nevejde se do kapsy a četba ztrácí kosmopolitní říz. Knihu mohu doporučit všem, které interna baví nebo kteří by rádi, aby je bavila.
Vít Vaďura
Oxford handbook of clinical medicine, R A Hope et al., Oxford University Press, 3.ed., l997
 
 
Citace z úvodní kapitoly:
  IDEÁLY
  Rozhodnutí a uskutečnění jsou podstatou činu, rozvažování a úsudek jsou podstatou myšlenky, podstatou medicíny je kombinace těchto království činu a myšlenky ve službě druhým. Nabízíme následující ideály pro povzbuzení jak myšlenky tak činu. Jsou to ideály obtížně dosažitelné- podobně jako hvězdy- ale mohou posloužit pro orientaci během noční plavby.