Studentskýma očima PELIKÁN - LISTOPAD 1998

Slavný chirurg vyřazen ze sestavy

Petr Mašát, Tomáš Procházka
(studenti 6. ročníku 2. LF UK)


Je tomu právě rok, co v záplavě zasedání akademických senátů a kolegií děkana proběhlo naprosto bez povšimnutí zasedání, které se konalo v pivnici U sadu v Praze na Žižkově. Přestože se nedostavila více než polovina pozvaných, diskuse se zpočátku nevázaně rozproudila a náladu nezkalila ani nepřítomnost chirurga, který operoval prezidenta Havla, Ernsta Bodnera. Atmosféru ale skutečně rozvířil až Petr Mašát (dále Švéd ) svým energickým vystoupením, v kterém před námi nastínil pravý důvod naší sleziny, kterým bylo založení zbrusu nového florbalového klubu. Název Ovocné báze byl odvozen od ingredience marakujové limonády stáčené v Sodovkárnách Bechyně, kterou si případní zájemci mohou zakoupit na letním tělovýchovném kurzu v Dobronicích.

Přes nadšení všech budoucích hráčů bylo jasné, že k přežití týmu budou nutné finanční injekce, které nám bude píchat VSK Medik prostřednictvím Martina Kašpara, který se navíc stal brzy i oporou našich zadních řad.

Součástí výše zmíněného Švédova vystoupení bylo i seznámení přítomných s cíly mužstva pro první sezónu. On prohlásil: " Cílem mužstva je jeho konsolidace a umístění do 6. místa. "

Přestože většina čtenářů Pelikána jsou nepochybně sportovci a rádi si čas od času pohoní merunu, neodpustíme si malou exkurzi do pravidel tohoto mladého, zato dynamicky se rozvíjejícího sportu.

Jeden ze spoluautorů tohoto článku si přeje zdůraznit, že kolébkou této hry je Švédsko. Hra je určena pro pět hráčů a jednoho brankáře. Hráči pohybující se v poli jsou vybaveni plastikovými hokejkami, brankář zase přilbou, zato hůl je mu odepřena. Cílem je dopravit lehký děrovaný míček do soupeřovy branky (v odborné terminologii označováno jako "GÓL" ), přičemž protivníci se tomu všemožně snaží zabránit, ovšem pouze bezkontaktním způsobem. Toto činí našim hráčům (zejména bývalým hokejistům ) značné obtíže. Hráči se mohou pohybovat všemi směry, avšak pouze v rámci hrací plochy velikosti házenkářského hřiště ohraničené 75cm vysokými mantinely. Hru ukončí jeden ze dvou rozhodčích hvizdem po skončení hrací doby, která činí 3 X 20 minut. Bystřejší čtenáři jistě postřehli, že v lecčems se hra podobá lednímu hokeji, ale zároveň je pochopitelná i pro dámy, jelikož v ní chybí pravidla o offsidu a icingu. Další přitažlivost pro ženy-fanynky tohoto sportu tkví v tom, že tváře mladých chlapců nejsou skryty pod přilbami, což ovšem náš tým za výhodu nepovažuje. Vítězem klání se stává mužstvo, které vsítilo více branek, než od soupeře obdrželo.

Dokladem toho, že v současné době prožívá naše země opravdový boom tohoto sportuje fakt, že v pořadí druhé mistrovství světa elitní skupiny A se konalo v Praze a Brně na jaře tohoto roku. Možná jste si všimli, že Praha byla zaplavena upoutávkami na tento podnik, o jejichž vylepení se postaralo několik hráčů našeho družstva. Reprezentační tým České republiky skončil na 6. místě, čímž si pohoršil oproti minulému šampionátu, kdy podlehl v boji o bronz Norsku.

Také česká ligová soutěž je značně rozrostlá. Po pěti letech trvání se na začátku nového ročníku přihlásilo opět tolik nových týmů, že musela být otevřena 4. liga rozdělená navíc do několika divizí. Svoji soutěž hrají i ženy a junioři. Tým Ovocných bází byl zařazen do 4. ligy divize Západ I. Tato divize čítala 11 týmů, z nichž byly jen čtyři z Prahy. Hraje se dvoukolově systémem "každý s každým", a to formou víkendových turnajů, které pořádá vždy jedno z družstev. Na každém turnaji mužstvo odehraje 3 - 4 zápasy. V naší lize se během uplynulého ročníku odehrálo šest těchto turnajů konaných ve všech koutech naší vlasti. Popis všech těchto turnajů přesahuje rámec tohoto sdělení, takže se podrobněji rozepíšeme pouze o třech z nich.

Hned první turnaj se konal už v září minulého roku v Tachově. Je třeba uvést, že celá akce od začátku zaváněla fiaskem. Jednak proto, že turnaj se konal pouze několik dní po výše zmíněné ustanovující schůzi, takže jsme se v tělocvičně sešli pouze jednou a navíc pohled na naší soupisku pro tento turnaj byl skličující. Soupiska totiž čítala pouze 4 hráče a všechny 3 brankáře. Bylo tedy jasné, že dva z nich dostanou hole do rukou. Ovšem nad jejich výkonem v poli visel velký otazník. Příčiny absencí byly rozmanité. Zatímco ostatní potili na hřišti krev ve jménu Ovocných bází, většina absentujících se potila na pláži ve jménu vlastní přitažlivosti. Čestnou výjimkou byl Petr Janoušek, který se na turnaj těšil a svědomitě připravoval, ale nakonec byl den před turnajem vykopnut z prostředku MHD a zlámal si obě horní končetiny. Na odjezd tedy sice přišel a chtěl nám alespoň zamávat, ale paže fixované v sádrovém obvazu mu to nedovolily.

Průběh turnaje navíc potvrdil naše obavy. První tři zápasy skončily debaklem s průběžným skóre 2:26. Ale v posledním utkání jsme se vybičovali k heroickému výkonu (včetně jednoho z našich hráčů, kterému kvůli špatně padnoucí sportovní obuvi slezly nehty na nohou, takže se v přestávkách mezi zápasy pohyboval po tachovském náměstí v plážových trepkách naboso). Nakonec jsme tedy v tomto zápase zvítězili 2:1, když oba gólmani v poli vystupňovali zuřivé ohánění se hokejkami kolem sebe, čímž si nezískali přízeň rozhodčích, zato jsme zaujali diváky, které navíc bavil pohled na naši střídačku, kde sklesle seděl jeden vyčerpaný hráč. Možná se jim také líbily naše dresy, na kterých se skví znak klubu tvořený žlutou láhví limonády na červeném poli, jenž představuje obří jahodu. Na tomto turnaji také selhala naše manažerská činnost, protože nocleh jsme si zajišťovali až na místě a vyloženě na poslední chvíli. Když selhala možnost přespání na faře, vzali jsme zavděk čekárnou místní lékařské pohotovosti. Přesto jsme domů druhý den odjížděli s dobrým pocitem zisku našich prvních dvou bodů.

V červnu probíhala ustanovující schůze 4. ligy, které se za náš tým účastnil také Dan Havrlant. Přestože byl delegován pouze jako náhradník, nezabránilo mu to v ukvapeném odhlasování pořadatelství druhého turnaje pro náš klub. Představoval si to poněkud jednoduše. Myslel si, že mu vyjdou vstříc na Děkance. Tam ho však záhy vyvedli z omylu. Pokusil se tedy hned výsledek hlasování zvrátit, ale neuspěl. Od hrozícího organizačního debaklu nás naštěstí zachránil Martin Kašpar, který zajistil na celý víkend halu na Taškentu a je třeba uvést, že se nám podařilo odčinit bodový neúspěch z Tachova. Nejen díky početnější sestavě, ale i díky kvalitnějšímu výkonu jsme získali 4 body ze 6 možných. Úspěch jsme slavili i na poli organizačním. Početné publikum se mohlo namlsat nejen sportovními výkony, ale i bohatým občerstvením. Ovocné báze tímto děkují svačinářkám Kláře Maternové a Daně Prusíkové. Časomíru famózním způsobem obsluhovaly Markéta Galetková a Veverka Kašparová. Takže jediným stínem na tomto vydařeném turnaji byla opětovná absence Ernsta Bodnera v naší sestavě. Tento chirurg dokonce pohrdl i výtečným párkem, který servírovaly naše dámy.

Do Skalné u Mariánských Lázní, kde se konal další turnaj sezóny jsme odjížděli již jako konsolidované mužstvo ze středu tabulky a svými výsledky jsme to jenom potvrdili. Sehráli jsme velmi kvalitní zápasy s celky z čela naší tabulky, ze kterých jsme navíc nevyšli bodově naprázdno. Stejně jsme pokračovali i v druhé polovině soutěže. Výsledkem bylo konečné šesté místo. Vypukly velké oslavy udržení se ve 4. lize, které nepřerušila ani zpráva, že letos nikdo nesestupuje. Čekala nás ale ještě jedna nemilá povinnost: Ernst Bodner byl na jaře natolik zaneprázdněn, že nepřišel ani na jeden trénink, ba dokonce se ani neozval. Byli jsme nuceni ho vyřadit ze sestavy.

To byl tedy první rok Ovocných bází. V tom dalším, který právě začíná, se sice budeme muset obejít bez naší největší hvězdy z Insbrucku, to ale neznamená, že se nebude na co dívat. Proto vás do hlediště haly na Taškentu (místa konání všech letošních turnajů ) srdečně zvou :

Jan Brandejs (4.roč.), obránce
Dan Havrlant (6.roč.), útočník
Petr Janoušek (6.roč.), útočník
Martin Kašpar (ročník 67 ), obránce
Petr Mašát (6.roč.), obránce
Tomáš Procházka (6.roč.), brankář
Filip Prusík (4.roč. ), útočník
Aleš Rára (6.roč. ), útočník
Jan Šebele (4.roč. ), obránce
a další báze