Rád bych Vás informoval jednak o tom, jak vypadá práce na jednom z předních výukových pracovišť, a kterak probíhá studium medicíny v Německu.
Práce studenta na dětské klinice Hned na začátku jsme zaregistrovali několik rozdílů: Pracovní doba začíná pro všechny ( studenty, lékaře, laboranty, profesory) až v 8.15 a končí v 17 hodin, a tak člověk stráví s pacientem v podstatě většinu dne. (My jsme byli přiděleni každý na jinou stanici dětské kliniky- na odd. větších dětí, odd. kojenců, odd. nedonošených dětí, a po týdnech jsme se střídali.) Studentů na jedné stanici je velmi málo- většinou jeden až dva a tráví na ní více týdnů. Mimochodem, je zvykem, že stanice na klinikách nemají svá čísla, nýbrž že se nějak jmenují - většinou po významném lékaři či badateli - Moro, Escherich, Salge atd.
Na stanici má medik své pevné místo a své úkoly, které musí plnit a za které je odpovědný. k takové práci patří například příjmové a propouštěcí vyšetřování pacientů, odběry krve a zavádění infúzí, psaní zpráv, domlouvání vyšetření mimo kliniku, vyšetřování moči, péče o část administrativy stanice. Den začíná ranní vizitou, na které se sejdou lékaři, sestry, rehabilitační personál a studenti, a pokračuje prací na oddělení. v poledne se na tři čtvrtě hodiny schází celá klinika na tzv. Mittagsbesprechung (polední porada), kde po hlášení příjmů a problémů jednotlivých stanic následuje rentgenologický seminář a pokaždé krátká přednáška, či referát jednoho z lékařů (následovaný většinou dost bouřlivou diskusím - Němci rádi diskutují). Po obědě musí student dokončit svou práci na stanici a pak se může zúčastňovat odpoledních seminářů pro studenty nebo večerních seminářů pro studenty a mladé lékaře. Medik není na klinice do večera každý den, jednou týdně si může vzít odpoledne volno na studium. Veliký důraz je, jak vyplývá z výše uvedeného, na praktické dovednosti.
Studium medicíny v Německu Studium medicíny je podobně jako u nás 6-ti leté, tj. 12 semestrů. Celé je pak rozděleno do 4 bloků, ukončených státními zkouškami. Tyto státní zkoušky mají poněkud jinou podobu než naše státní zkoušky - jsou totiž centrálně řízené, většinou písemnou formou ( jsou to tzv. multiple choice testy - určuje se jedna z navržených možností , a jen jedna je správně), testy jsou shodné pro každého studenta všech univerzit v Německu a konají se na celém území současně. Tyto státní zkoušky jsou skutečným postrachem studentů, protože vyžadují veliký rozsah znalostí - student musí ovládat vše, co se za několikasemestrální blok naučil. Má to i několik výhod: vyučující je nucen vyučovat látku ve standardním rozsahu, neklade se důraz na své oblíbené detaily a student přesně ví, co se po něm bude při zkoušce chtít. v Německu je rovněž samozřejmé, že je dostatek nových učebnic a materiálů - jen z oboru pediatrie jsme zaregistrovali 8 řad téměř každoročně obnovovaných učebnic buď německých autorů nebo přeložených. Zkoušky tak, jak jsme na ně zvyklí my - formou ústního pohovoru se většinou neorganizují - na konci semestru se skládá z příslušných oborů tzv., klausura, a to opět formou testu.
Po 2. SZ o letních prázdninách musí vykonat student tzv. "famulaturu"- funguje na odděleních jako famulant a famuluje ( praktikuje) ze 3 hlavních oborů ( po 1 měsíci) v nemocnicích a 4. měsíc stráví u praktického lékaře.
Závěrečná 3. SZ je jen ústní, ze 4 předmětů před komisí - interna, chirurgie, pediatrie a volitelný obor ( volí se opět losem jakýkoli předmět z posledních 4 let).
Po poslední zkoušce je z PJ čerstvý AIP - Arzt im Praktikum - praktikující lékař. Ten většinou nastoupí na nějakou kliniku a po 18-ti měsíční praxi může odejít "do terénu"a pracovat jako samostatný lékař. Po ukončení studia neobdrží absolvent automaticky titul ( v Německu Dr.med.). Ten je spojen s vypracováním tzv. Doktorarbeit ( doktorské práce) - titul by měl být vlastně vědeckou hodností, ale doktorskou práci prý píše každý, neboť lékař bez doktorátu je pro pacienta jaksi "podezřelý". u studentů není Doktorarbeit příliš v oblibě, protože spíšnež práce na vlastním výzkumu čeká studenta zpracovávání dat výzkumu zadávajícího badatele.
P.S.Celý měsíc jsme nestrávili jenom na klinice, k výletům lákal ( a také přilákal) okolní Schwarzwald, a blízkost švýcarských a francouzských hranic... Pokud budete mít možnost zúčastnit se podobné stáže, neváhejte, stojí to zato.
Změna kódování